Pohled do zákulisí soutěže Czech Nature Photo 2018

Dnes byly zveřejněny nominace v soutěži Czech Nature Photo, a tak mě napadlo, že by vás možná mohl zajímat malý vhled do jejího zákulisí.

Přípravy na nový ročník započaly v podstatě hned s koncem toho loňského. Veronika s celým týmem Czech Photo Centre věnovala spoustu času jednání s partnery, přípravě mediálních spoluprací a hledání možností prezentace vybraných fotografií na více místech po celé republice. Mně čekal výběr řešení tisků výstav a několikeré testování a po návratu z poslední loňské cesty také konzultace k technickému řešení soutěžního systému, jehož prostřednictvím se přihlašovaly fotografie i hlasovala porota. Časovou tíseň umocňoval mimo jiné fakt, že část příprav probíhala paralelně se sesterskou soutěží Czech Press Photo.

K termínu zahájení soutěže jsme byli nicméně připraveni a přihlašovací fáze proběhla hladce, také díky Jirkovi Kociánovi, který byl mnohým účastníkům přítelem na telefonu a pomáhal jim se všemi obtížemi, na které narazili. Pro mě osobně to bylo období relativního klidu – tedy kromě nervozity, jestli jsme fotografům nastavením pravidla, že fotografie musí být z loňského roku, nehodili pod nohy příliš velký klacek. Naštěstí se tato obava nepotvrdila – jen řada z vás nechala přihlášení až na poslední víkend :)

Zatímco soutěžícím práce přihlášením skončila, pro nás opět vypukla. Porotci měli necelý týden na prohlédnutí 1 800 fotografií a výběr svých favoritů v každé z devíti kategorií. Výběry všech sedmi členů poroty jsme posléze sloučili a do finálového kola postoupily ve většině kategorií ty fotografie, které měly tři a více hlasů.

Porota se osobně setkala nad vytištěnými fotografiemi na stolech i jejich digitální podobou na velké obrazovce v Czech Photo Centre. Do Prahy přijel i náš první zahraniční porotce, fotograf a biolog Javier Aznar, který měl navíc následující den opravdu skvělou přednášku o kreativním přístup k fotografování přírody. Zasedání poroty proběhlo v přátelském duchu a musím říct, že na nejužším výběru, který zahrnuje nominace a fotografie, které zhusta uvidíte na připravované výstavě, panovala prakticky vždy široká shoda. Určení trojice nominovaných fotografií už samozřejmě bylo občas složitější – kvalita snímků je v této fázi velmi vysoká a jelikož je fotografie (díkybohu) neměřitelná a subjektivní disciplína, nepřekvapí, že jednotliví porotci mají občas své vlastní úhly pohledů. Proto nás ale bylo sedm a konečná volba vyšla vždy z většinového hlasování. Je rozhodně na místě, abych zde poděkoval za odvedenou práci a věcnou debatu mým kolegům v porotě, kterými byli:

Takhle jsme fotky hodnotili
Takhle jsme fotky hodnotili – zleva Miroslav Bobek, Petr Bambousek (v pozadí), Javier Aznar, Veronika Souralová, Vašek Šilha a moje maličkost

Jak jsem už avizoval, nominace byly dnes ohlášeny. A co nás čeká dál?

Co se týče účastníků soutěže, v nejbližších dnech budou vyrozuměni všichni autoři, jejichž práce budou prezentovány na výstavě a v katalogu ročníku. Pro nás ale práce zdaleka nekončí. Během minulého týdne jsme zpracovali koncept výstavy, které bude v CPC k vidění od 5. 4. 2018 (vernisáž proběhne 4. 4. 2018 večer) a nyní připravujeme fotografie k tisku. Současně se začíná pracovat na grafickém vzhledu katalogu, aby byl připraven k slavnostnímu předávání cen, které proběhne 19. 4. 2018. Na obojí máme zhruba měsíc času, což není mnoho, takže vše musí šlapat jako dobře namazaný stroj.

A ačkoliv by se mohlo zdát, že ve chvíli, kdy si autoři vybraných prací převezmou své ceny, máme letošní ročník za sebou, stále tomu tak ještě nebude. Pro letošek jsme totiž nachystali putování výstavy – oceněné fotografie si budete moci později v průběhu roku 2018 prohlédnout mimo jiné v Krkonošském centru environmentálního vzdělávání (přezdívaném Krtek), v pražské a dvorské zoo a v Národním zemědělském muzeu, které by výstavu rovněž mělo nechat putovat po svých budovách. O dalších možnostech navíc ještě stále jednáme.

Pochopitelně musí proběhnout i spousta dalších aktivit – komunikace s partnery, mediální propagace soutěže a výstavy a množství administrativních úkonů, které podobná aktivita neodmyslitelně obnáší.

Není to vždycky snadné, ale když se s porotou probereme přihlášenými fotografiemi, vykrystalizuje se nám finální výběr a z něj postupně vytváříme výstavu, říkám si, že to za tu práci stojí. Snad budete mít po shlédnutí vybraných prací podobné pocity!