Objektiv Laowa 9mm f/2.8 Zero-D

Během mé poslední cesty na Špicberky jsem sebou měl zapůjčený ultraširokoúhlý objektiv Laowa 9mm f/2.8 Zero-D. Zde jsou mé postřehy ze zhruba týdenního používání.

Poznámka: všechny fotografie byly pořízeny s fotoaparátem Fujifilm X-T2 a jsou upravené tak, jak bych je upravoval pro svou potřebu, tedy i včetně běžného doostření apod. Mimochodem, rozhodně se nepovažuji za krajinář, takže je berte spíše jako dokument z cesty.

Poptávka po extrémně širokoúhlých objektivech je veliká a díky tomuto zájmu existují i pro fotoaparáty s APS-C snímači rektilineární objektivy odpovídající po přepočtu ohniskům zhruba již od 12 mm. V případě Fujifilmu, respektive originálních objektivů Fujinon, jsou k dispozici vynikající zoomy s rozsahy 10-24 mm a 8-16 mm, ale v oblasti pevných skel zůstává tato nika neobsazená, což dává prostor výrobcům třetích stran, jako je Venus Optics se svou značkou Laowa.

Tato čínská firma se obvykle snaží nabízet specifickou optiku, která nemá přímou konkurenci (příkladem za všechny budiž fullframe makroobjektiv 1:1 s ohniskem 15 mm). APS-C objektiv Laowa 9mm f/2.8 Zero-D není takto unikátní, protože alternativy existují, ale přesto nabízí kombinaci vlastností, které jej činí zajímavým.

Opravdu malý objektiv

Velkým benefitem Laowy jsou její rozměry a hmotnost. Nejedná se sice zrovna o „pancake“ (krátké objektivy jen málo vyčnívající z těla), ale i tak je to jeden z nejsubtilnějších širokáčů, které jsem měl v ruce – s průměrem 53 mm, délkou 60 mm a 215 g moc místa nezabere a brašnu nezatíží. Na délce mu příliš nepřidá ani vykrajovaná sluneční clona – aby při tomto ohnisku nevinětovala, je pochopitelně velmi krátká. Průměr filtru je sympatických 49 mm, bohužel je to ale rozměr, který se u Fujifilmu neobjevuje, takže filtry s objektivy Fujinon sdílet nebudete (nebo jedině přes redukci).

Fujifilm X-T2 a Laowa 9mm f/2.8 Zero-D

Laowa 9mm je s 60 mm délky a 53 mm v průměru ve svém segmentu opravdu maličký objektiv

Velikost, respektive malost objektivu mi mimochodem způsobila kuriózní nehodu, respektive dokonce dvě nehody – několikrát se totiž dokázal v batohu přehoupnout přes dělící přepážku k jiné technice, kde v jednom případě způsobil šrám sám sobě na přední přírubě a v druhém doputoval k objektivu XF16mmF1.4, zaplul do jeho sluneční clony a poškrábal na něm UV filtr. Z toho ovšem samozřejmě neviním Laowu, ale spíš konstrukci batoh spolu s mou úpravou jeho vnitřku pro objektiv XF200mmF2, který jsem testoval souběžně – při malém množství přepážek nedržel tak dobře tvar a umožnil objektivu putovat.

Každopádně jsem ten poslední, kdy by žehral na to, že je objektiv malý – naopak, v tomto směru jej velmi chválím.

Ovládání a konstrukce

Jelikož se jedná o plně manuální objektiv, veškeré ovládání spočívá v nastavení clony a ručním ostření. V tomto směru vás u objektivu nečeká žádné velké překvapení, snad s výjimkou faktu, že Fujinony mívají obrácenou orientaci clonového kroužku – to může být při přecházení trochu matoucí.

Ostřící a clonový kroužek se stupnicí hloubky ostrosti – více toho na objektivu najdete.

Ostřící a clonový kroužek se stupnicí hloubky ostrosti – více toho na objektivu najdete.

Ostřící kroužek je orientován stejně, takže u něj žádné potíže nenastávají. Pozitivní je přítomnost stupnice hloubky ostrosti – mimochodem, tady stojí za zmínku, že ani takto širokoúhlý objektiv nevykreslí ostře vše od nuly do nekonečna tak snadno, jak by se snad mohlo zdát. Důvodem je zejména fakt, že stupnice i kalkulátory hloubky ostrosti typicky počítají s přijatelnou a nikoliv ideální ostrostí a rozdíl je poznat. Ačkoliv se dá říct, že pro mnoho situací lze použít clonu f/8 a ostřit zhruba na vzdálenost 1 metru, několik fotografií jsem nesprávným zaostřením pokazil. Ne, že bych nedokázal zaostřit správně, spíš jsem ze zvyku na AF skla jaksi zapomněl, že vůbec ostřit mám – při velikosti obrazu v hledáčku si toho u širokáče nemusíte všimnout. To je ale nepochybně otázka zvyku.

Mechanické provedení je jinak nadprůměrné, tělo objektivu je kovové (včetně sluneční clony) a vše na něm lícuje jak má. Od prvního objektivu Laowa, který jsem měl v ruce (makro 60 mm 2:1), je zde vidět výrazný posun.

Zero-D aneb téměř nulové zkreslení

Hlavním tahákem objektivu má být minimální zkreslení, což je obecně při konstrukci širokoúhlých objektivů velká výzva. Inženýři ve Venus Optics se s tímto problémem poprali opravdu se ctí. V přírodě, kam svou techniku obvykle beru, se moc rovných linií nevyskytuje, tak jsem pořídil vyloženě za tímto účelem jednu testovací fotografii před prodejnou FujiFoto:

Jak ukazují žluté linie, které jsem do fotografie přidal v postprodukci, geometrické zkreslení objektivu je opravdu prakticky nulové.

Jak ukazují žluté linie, které jsem do fotografie přidal v postprodukci, geometrické zkreslení objektivu je opravdu prakticky nulové.

Ačkoliv se s případným zakřivením dá poměrně úspěšně bojovat v postprodukci, je rozhodně lepší, když geometrickým korekce nejsou potřeba, neboť prakticky vždy mají nějaký dopad na kresbu a mohou také vést k mírné změně kompozice, respektive ke ztrátě části obrazové informace v extrémních krajích.

Bylo by ale chybou očekávat, že se na fotografiích z takto extrémního ohniska neprojeví žádné deformace obrazu. Některé plynou z obří šíře záběru (113 °) a výrazné perspektivy. Záleží pak na motivu a kompozici, kterou zvolíte. Zatímco na testovacím obrázku výše s motivem rovnoběžným s rovinou snímače si ničeho zvláštního nevšimnete, následující obrázek už poměrně výstižně ukazuje, o čem je řeč:

Ukázka zkreslení v rozích – všimněte si protažených kamenů vlevo dole

Ukázka zkreslení v rozích – všimněte si protažených kamenů vlevo dole

Takto široké ohnisko (a neplatí to samozřejmě jen pro Laowu) má zkrátka svá specifika a je třeba na ně myslet už v okamžiku focení a při volbě kompozice. Pokud tento efekt už vznikne a vadí Vám, dá se někdy částečně potlačit vynucenou korekcí poduškovitého zkreslení (a tedy vlastně paradoxně umělým zavedením soudkovitého zkreslení). Je to ale každopádně tak trochu volba mezi dvěma zly – protažením okrajů či vyboulením středu fotografie. Možná existují i jiné postupy korekce, které neznám.

Stejná fotografie s mírným vyboulením středu. Co je lepší nechávám na vašem posouzení.

Stejná fotografie s mírným vyboulením středu. Co je lepší nechávám na vašem posouzení.

Optické vlastnosti

Po stránce optické kvality podává Laowa na objektiv z kategorie takto širokých ohnisek solidní výkon. Nemám ve zvyku fotit testovací obrazce, ale výřezy 1:1 z následující fotografie ukazují, že objektiv umí kreslit přijatelně až do krajů.

Vyvržená velrybí kost

Vyvržená velrybí kost

Ukázka výřezů (vlevo okraj, vpravo střed fotografie)

Ukázka výřezů (vlevo okraj, vpravo střed fotografie)

Pro takovýto výsledek je nicméně třeba objektiv zaclonit – při nízkých clonových číslech může být kresba u okrajů fotografie znatelně horší:

Pohled na město Longyearbyen (Špicberky)

Pohled na město Longyearbyen (Špicberky)

Ukázka výřezů (vlevo okraj, vpravo střed fotografie)

Ukázka výřezů (vlevo okraj, vpravo střed fotografie)

Pravděpodobně daní za kompaktní rozměry objektivu je vinětace, která při focení na plnou díru dosahuje podle míry korekce, kterou jsem musel v Capture One uplatnit, téměř 1 EV. Při vyšších clonách tento problém samozřejmě postupně mizí. A nutno podotknout, že jsou i fotografie, kde vinětace nevadí.

Ukázka vinětace – kamarád Jakub v mrazu čeká, až se vyblbnu s Laowou :)

Ukázka vinětace – kamarád Jakub v mrazu čeká, až se vyblbnu s Laowou :)

Velmi dobře je korigovaná chromatická vada, která se projevuje minimálně:

Ukázka chromatické vady – tmavá bunda proti světlému nebi. Měl jsem docela celkem problém najít fotografii, kde se vada vůbec projevuje.

Ukázka chromatické vady – tmavá bunda proti světlému nebi. Měl jsem docela celkem problém najít fotografii, kde se vada vůbec projevuje.

Trochu rozporuplné pocity mám z chování objektivu v protisvětle. Zatímco kontrast jím nijak zásadně netrpí, odrazy, které vytvoří slunce v záběru, jsou barevně i tvarově výrazné a navíc je jich ve fotografii hned několik.

Ukázka odlesků v přímém protisvětle – je jich celá série, všimněte si obloučku zhruba uprostřed fotografie, pak následuje série menších odlesků, kruhová světlejší skvrna, bílý „vějíř" a nakonec výrazný oranžový útvar s dalším duhovým obloučkem.

Ukázka odlesků v přímém protisvětle – je jich celá série, všimněte si obloučku zhruba uprostřed fotografie, pak následuje série menších odlesků, kruhová světlejší skvrna, bílý „vějíř“ a nakonec výrazný oranžový útvar s dalším duhovým obloučkem.

Ukázková fotografie je samozřejmě extrémní umístěním prudkého slunce přímo do záběru v pro objektiv asi nejtěžší pozici, ale myslím, že je dobré vidět i tento nejhorší možný případ. S decentnějším protisvětlem v podobě slunce zapadajícího do mraků si objektiv poradil bez problémů:

Ukázka fotografie proti zapadajícímu slunci

Ukázka fotografie proti zapadajícímu slunci

Extra tip pro fujisty

Pokud si Laowu či jiný manuální objektiv pořídíte, nezapomeňte v nastavení fotoaparátu nastavit jeho ohniskovou vzdálenost – tak se do EXIFu fotografií bude ukládat alespoň tento údaj. Takto si můžete uložit i více objektivů, ale pak si musíte po nasazení v menu zvolit ten správný:

Funkce nastavení ohniskové vzdálenosti pro manuální objektivy – v některých fotoaparátech může být až na druhé straně voleb focení.

Funkce nastavení ohniskové vzdálenosti pro manuální objektivy – v některých fotoaparátech může být na druhé straně voleb focení.

Závěr

Jak už bylo řečeno, objektiv Laowa 9mm f/2.8 Zero-D míří do segmentu, ve kterém sice existují alternativy, ale kombinace jeho parametrů – zejména ohniskové vzdálenosti, malých rozměrů, solidní světelnosti, možnosti zaostření na pouhých 12 cm a poměrně příznivé ceny – z něj dělá unikát, který v podstatě aktuálně nemá u Fujifilmu přímou konkurenci.

Z objektivů podobných ohniskových vzdáleností jsem měl možnost fotit jen s Fujinonem XF10-24mmF4, jehož výstup mi přišel při zohlednění celé plochy fotografie lepší (nicméně neporovnával jsem oba objektivy ve stejné situaci). Jeho nižší světelnost je limitující například z pohledu fotografování hvězdné oblohy, jinak jej ale mohu jedině doporučit. Nejnovější přírůstek mezi zoom objektivy Fujinon XF8-16mmF2.8 může Laowě konkurovat světelností a je dokonce ještě o 1 mm milimetr širší (což není v tomto rozsahu tak málo – úhel záběru je díky tomu o 8 ° širší). Za tyto výhody si ovšem patřičně připlatíte a musíte také počítat s podstatně většími rozměry a hmotností.

Pokud hledáte širokoúhlé sklo, které vám nepřidá příliš na objemu a hmotnosti výbavy, nevadí vám pro dosažení optimálních vlastností o něco přiclonit, za své peníze dostanete velmi solidní kvalitu. Zvyknout si samozřejmě musíte také na plně manuální ovládání a fakt, že objektiv s tělem nekomunikuje, takže se mimo jiné v EXIF datech neobjeví třeba informace o použité cloně. Pokud vás objektiv zaujal, můžete je zakoupit u FujiFoto.cz, kde je do 14. 2. shodou okolností jeho cena snížena na 14 490 Kč.

Jestliže dáváte přednost objektivům Fujinon, i ty lze získat aktuálně výhodněji, neboť právě probíhá zimní cashback, během nějž můžete při pořízení objektivu XF10-24mmF4 získat zpět 5 000 Kč a u XF8-16mmF2.8 dokonce 10 000 Kč.

Pokud se rozhodnete pro koupi prostřednictvím odkazů v tomto článku, podpoříte tím mou práci – díky! Rovněž děkuji FujiFoto.cz za zapůjčení objektivu a za trpělivost při čekání na to, než jsem své zkušenosti sepsal :)

Odpočinek při sestupu z náhorní plošiny

Odpočinek při sestupu z náhorní plošiny

Sestup z náhorní plošiny

Sestup z náhorní plošiny

Západ slunce čaruje

Západ slunce čaruje

Extrémní ohnisko si žádá opatrnost – cokoliv se ocitne blízko objektivu a u okrajů obrazu se nevyhnutelně protáhne. Snad mi Jakub odpustí, že jsem z něj tady udělal lebkouna s krátkými nožičkami.

Extrémní ohnisko si žádá opatrnost – cokoliv se ocitne blízko objektivu a u okrajů obrazu se nevyhnutelně protáhne. Snad mi Jakub odpustí, že jsem z něj tady udělal lebkouna s krátkými nožičkami.

S ohniskem 9 mm do fotky snadno dostanete hodně nebe. Opravdu hodně.

S ohniskem 9 mm do fotky snadno dostanete hodně nebe. Opravdu hodně.

K objektivu se dříve dodával i ND filtr, který jsem použil u této fotografie. Nyní už jej při koupi objektivu nedostanete, ale není to zase taková škoda – jak vidno, není úplně barevné neutrální (mezi středem a okraji fokty je rozdíl cca 1000 K) a výrazně zintenzivnil vinětaci.

K objektivu se dříve dodával i ND filtr, který jsem použil u této fotografie. Nyní už jej při koupi objektivu nedostanete, ale není to zase taková škoda – jak vidno, není úplně barevné neutrální (mezi středem a okraji fokty je rozdíl cca 1000 K) a výrazně zintenzivnil vinětaci.

Publikováno v Technika.